Březnové koncertní drobečky

Dnešní Zápissníček, mapující mé hudební kroky posledních dní vypráví o čtyřech koncertech, které měly společnou hlavně svou krátkou stopáž.

7.3. 2016 // Koleje generála Svobody (Olomouc)

První z nich se udál už na začátku března, ale minule jsem na něj zapomněl. Jednalo se o soukromé vystoupení na kolejích Generála Svobody v Olomouci, kam nás kolejbába nechtěla pustit a museli jsme si tedy počkat, až opadne její soustředění. Koncert byl velmi komorního charakteru, účastnili se ho pouze tři posluchači, z nichž jednomu se v průběhu vystoupení podařilo usnout. Normálně bych byl v takovéto situaci asi naštván, ale tady to bylo omluvitelné a to hned ze dvou důvodů:

a) Tento koncert probíhal někdy kolem druhé ranní po předchozí návštěvě několika náleven.

b) Onen spáč byl známý pohádkář Láďa Ziburů, který se o incidentu následně zmínil i v jednom ze svých bájných statusů.

10. - 12.3. 2016 // Českobudějovický víkend (Velbloud, Café Hostel)

10.3. 2016 // Xavier Baumaxa (Velbloud, České Budějovice)

Když jsem jako správný buránek přišel na gympl do velkoměsta, byl jsem hudební fanatik, který ale zároveň zatím neměl moc příležtostí vidět živý koncert. Velbloud tak byl v prvních študáckých letech jednou z mých nejčastějších zastávek a zažil jsem tu množství šílených akcí. Jednou jsem si tu dokonce i zahrál, ale to bylo ještě v době, kdy větší kulturní zážitek přinesl i chleba s máslem, takže to nebyl úplně největší večírek roku.

Je toho zase víc

Po pomalém koncertním startu nového roku se Šrájastroj zase naplno rozjíždí a to až tak, že mistr opět nestíhá tvořit zápissky. Napravuji to tedy elaborátem rovnou o čtyřech koncertech. Je tam ale hodně obrázků a nějaké to video, takže to nějak zdolat jde.

17.2. 2016 // Kino Hoblina (Olomouc)

První z vystoupení proběhlo v olomoucké Hoblině, kam se dostavil celý Šmitcový kvartet. Vystoupení jsem plánoval už od listopadu a dost jsem se na koncert v mé nejoblíbenější olomoucké hospůdce těšil. Dokonce až tak, že jsem zaspamoval Olomouc množstvím plakátů.

Matematické zamyšlení: je velice zajímavé, že zatímco v jedné tiskárně jsem za deset A3 zaplatil třicet peněz, ve druhé jsem za ten samý objem plakátů vyplázl rovnou stokorunu. Je ale také pravda, že se výrazně lišila kvalita tisku. U dražší tiskárny totiž pesimistickou černou barvu nahradili vybledlou šedou. Tiskárnu v podloubí doporučuje 0 hitmakerů ze 100.


Zájem o koncert byl poměrně vysoký a skoro jsem se až bál, že jsem měl místo Hobliny zabookovat spíš S klub. Takový strach sice rozhodně na místě nebyl, lidí přesto dorazilo dostatečně. Někteří byli dokonce možná až nadbyteční. Například bájná Bára, která si na večer zarezervovala stůl pro deset lidí.

05.02. 2016 // Nice to meet you (Jamm Club, Praha)

V lednu čelil superhrdina tohoto zápissníčku úhlavnímu nepříteli ve formě zkouškového období, jedinému úseku studia VŠ, věnovanému studiu. Bil se statečně, ale trošku déle, než předpokládal a s kytárou na rameni se tedy před zraky veřejnosti zjevil až 5.2. v pražském Jamm Clubu. Společně s celým Šmitcovým kvartetem.

S onou kytarou se po měsíčním odloučení (věděl jsem, že v souboji s učebnicí stylistiky by i ta kytára vyhrála. Vždyť jsem si po třech letech vypral kravatu, po čtyřech měsících zametl kus kolejního bejváčku a po podobném období si vyměnil povlečení) shledal až den před koncertem a ten den jsem tedy vyplnil rozvzpomínáním na torza textů a akordických sledů. Naštěstí poslední dobou používám úplně ty samé akordy, takže to tak těžké nebylo.

Praha není jako Ledenice (mají tam víc důchoďáků a slyšel jsem i něco o semaforech), takže mistr tradičně zabloudil. Naštěstí se mu to podařilo asi sto metrů od Jamm Clubu, takže vše dobře dopadlo. Šmitcový kvartet měl tu čest zahájit akci s názvem Nice to meet you, kteroužto tezi možná vyzývali organizátoři, návštěvníci ale moc ne. Takže klasika, aspoň žádná tréma a ohlušující potlesk, kvůli kterému bych ztratil sluch dříve, než je to nezbytně nutné.