Tento měsíc jsem dvakrát působil jako hudební doprovod pro autorské čtení krnovské spisovatelky Sáry Rejdové. První z těchto akcí se uskutečnila 7. dubna v Českých Budějovicích, druhá v 20. dubna v Krnově.
7. duben - Jihočeská vědecká knihovna Na Sadech, České Budějovice
Já jsem se ujal zorganizování té budějovické a už od počátku bylo jasné, že plný sál mít asi nebudeme. Mám dojem, že to bylo způsobeno hlavně tím, že koncertočtení proběhlo v knihovně, kam se spousta mých vrstevníků prostě bojí. Nalézá se tam totiž až moc vědomostí, shrnutých do knih, které nerespektují twitrovské zákony o délce příspěvků.
Obsazení tedy bylo takovéto: můj otec, můj bratr, můj bývalý učitel z gymplu, dva další lidi z gymplu, Sářina kamarádka a jediná návštěvnice, u které jsme se shodli, že jsme ji nikdy neviděli.
Těžko říct, jestli to stálo za několikahodinové cestování autobusy Student Agency z Olomouce do Českých Budějovic. Obzvlášť když zákeřná stewardka roznášela teplé nápoje právě ve chvíli, kdy jsme si frčeli po nejhorším úseku brněnské dálnice a polovina čaje tedy zahřála jiná místa, než bylo plánováno. Ale vlastně i za to to stálo, za vystoupení jsem totiž po delší době dostal honorář.
Mimochodem
V mezidobí jsem se díky bratrovi zúčastnil například kurzu poznávání pivních stylů ve Veselí nad Lužnicí. Výsledek byl jako z jiné poctivé návštěvy restauračního zařízení: hodně jsem se opil a probudil jsem se s šílenou kocovinou. Dostal jsem k tomu ale certifikát.
20. dubna - Hospoda Pod obrazem, Krnov
Na krnovské vystoupení jsem nemusel řešit vlastně vůbec nic, ale ani to málo jsem nezvládl. Nestihl jsem totiž plánovaný autobus a do města Bratrů Orffů jsem tedy vyrážel vlakem s vědomím, že na místo určení se dostanu nejdříve s dvacetiminutovým zpožděním.
Vlak má ale své výhody a já se těšil, že najdu prázdné kupé, naladím kytáru a nazkouším nějaké hity, abych se Pod obrazem zbytečně nezdržoval. Vlak ale samozřejmě žádná kupé neměl a po vystoupení z vlaku se mi po milionté roztrhlo poutko na kufru od kytary. Sakra už.
Ani na krnovské štaci nečekaly davy šrájichtivých fanynek, úplně prázdno ale nebylo. Mé koncertní bloky se brzy proměnily v panelovou diskuzi s krnovskými postavičkami a několikrát se mi povedl i dobrý vtip. VŠICHNI přihlížející si koupili placky, takže jsem se měl jak dostat domů.
Do Olomouce jsem z Krnova vyrážel už v sedm ráno, protože mne čekal dopoledne přednes referátu, který byl všechno, jen ne hotový. Po vystoupení z vlaku se mi po milionté první roztrhlo poutko na kufru od kytary. To jsem rychle a zkušeně spravil a když jsem poté podobně rychle a zkušeně kufr opět zvedl a vydal se na cestu, došel jsem k důležitému zjištění.
Příště si ten kufr nejdřív zavři, ať ti z něj kytara nespadne na chodník, nedělá jí to dobře!
PS: fotky ani video samozřejmě nepochází z akcí, o kterých tady píšu. Video je z oslavy narozenin rádia UP Air (danke, Ondra Vaculík) a fotky jsou z Žurnaplesu. Ano, už po měsíci od konání akce jsou dostupné fotografie z plesu, skvělé.
sobota 23. dubna 2016
neděle 3. dubna 2016
Březnové koncertní drobečky
Dnešní
Zápissníček, mapující mé hudební kroky posledních dní
vypráví o čtyřech koncertech, které měly společnou hlavně svou
krátkou stopáž.
7.3. 2016 // Koleje generála Svobody (Olomouc)
První
z nich se udál už na začátku března, ale minule jsem na něj zapomněl. Jednalo
se o soukromé vystoupení na kolejích Generála Svobody v Olomouci,
kam nás kolejbába nechtěla pustit a museli jsme si tedy počkat,
až opadne její soustředění. Koncert byl velmi komorního
charakteru, účastnili se ho pouze tři posluchači, z nichž
jednomu se v průběhu vystoupení podařilo usnout. Normálně bych
byl v takovéto situaci asi naštván, ale tady to bylo omluvitelné
a to hned ze dvou důvodů:
a)
Tento koncert probíhal někdy kolem druhé ranní po předchozí
návštěvě několika náleven.
b)
Onen spáč byl známý pohádkář Láďa Ziburů, který se o
incidentu následně zmínil i v jednom ze svých bájných statusů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)