neděle 28. října 2018

Podzimní sebrané spissy vol. 2

Kde jsem to minule skončil? Jo, u té památné příhody, v rámci které jsem si na pár týdnů oddělal kytaru. Pamatuji si, že se mi to tehdy moc nehodilo, protože jsem měl naplánované nějaké koncerty a nechtěl jsem je rušit. Půjčil jsem si tedy kytáru mého spolubydlícího, původně akustické, po kutilském zákroku páně Karlově předělané na elektroakustiku. Brzy jsem měl tu čest zjistit, že ne zcela úspěšně.



16.10. 2017 // Open Mic (Malý sál Záložny Litovel, Litovel)
Jako správný openmicový dramaturg jsem se rozhodl, že po delší době provedu nějakou tu kulturní špionáž a vydal jsem se šířit rock'n'troll do Litovle, kde se k mému překvapení otevřený mikrofon dvakrát do roka také koná. My v Olomouci už jsme přišli na to, že pokud bychom vše nechali náhodě a počítali prostě s tím, že se někteří hudebníci sami přihlásí a přijdou, mohlo by se dost dobře stát, že by nikdo nepřišel. V Litovli zatím domlouvají pouze hlavního hosta, který má nalákat jak diváky, tak další vystupující. Tím se protentokrát stala postrocková písničkářka Agu, takže bylo jasné, že budu v dobré společnosti.

Na místě jsem zjistil, že tato společnost se skládá ještě s dvoukapely The Adams Sisters a Dvojí krev, sourozenecké dívčí formace, která byla očividně poctivě vychovávána na portovském folku a táhne jeho kárku dál i v roce 2017. Vrcholem pro mě ale bylo premiérové vystoupení básnířky paní Jany, která přednesla svou instantní poezii, jejíž obsah svědčí o tom, že hlavní inspirační zdroje autorky nebudou svazky Nezvala a Vrchlického, ale motivační citáty na internetech. Díky mému záznamu můžete posoudit sami:



V předchozích odstavcích jsem vyjmenoval nejen všechny vystupující, ale také většinu návštěvníků a díky tomu jsem si mohl odpustit zvučení a pobíhat po malém sále litovelské záložny unplugged. I když asi tím hlavním důvodem pro toto řešení byl fakt, že Karlova home made elektroakustická kytara zněla po zapojení i s volume na max jen o málo hlasitěji než odpojená. Co si tak vzpomínám, nebyla tato má litovelská štace zajímavější ničím jiným, než absolutní rozdílností jednotlivých vystupujících, takže asi není třeba rozepisovat se o něm dál.

18.10. 2017 // Šmitce v Jaboku (Studentský klub Vzducholoď, Praha)
S fakeovou elektroakustickou kytarou svého spolubydlícího jsem se vydal i na koncert do pražského studentského klubu Vzducholoď, kam se chodí bavit (nejen) po středečních mších v nedalekém svatostánku mladí křesťané. Protože mezi jeho správce patřila také crew z mého bývalého gymnázia, byl na jeden z těchto pomešních potlachů pozván také Šmitcový kvartet.

Bylo narváno, Šmitce nastoupili v kompletním složení a jeli na plný plyn, většina hitů se nám nečekaně povedla, padla tlačenka i řada piv a na vstupném dobrovolném jsme vybrali těžké prachy, které jsem poté reinvestoval do opravy kytary. Navíc jsem byl vyfešákovaný díky novým botám, které jsem pořídil zadarmo v olomouckém FreeShopu potom, co se na ně vrhnul Coast, aby zjistil, že jsou mu malé. Mě jsou teda taky docela malé, ale před Coastem jsem dělal jakobynic. Problém činil jen Malý Satanista a skutečnost, že jsem koncert propagoval fotkou sebe samého, navlečeného do posvěceného kněžského ornátu, což nesli těžce někteří výše postavení funkcionáři klubu a pozice našich známých v roli správců byla ohroženější než dřív. To tedy znamená, že si ve Vzducholodi už asi nezahrajeme, což je škoda, protože to byl jeden z našich nejlepších koncertů vůbec.

PS: někde v těchto místech měla být fotka, ale přestože na akci fotograf pobíhal a slíbil, že do dvou týdnů fotky pošle, ani rok po akci nikde nejsou.

28.10. 2017 // Opožděná oslava svátku svatého Václava
Hodiny před katastrofou
Nejsem si jistý, jestli sem tyhle odstavce vůbec dávat, protože si nejsem jistý, jestli jsem na této akci vůbec hrál. Jednalo se o večírek, pořádaný chlapci z Klubu přátel Daniila Charmse, který se odehrával v Nové Lhotě u Veselí nad Moravou. Jeho plánovanou součástí byl koncert můj a také génia Samča Brata Dážďoviek na česko-slovenských hranicích, nebo soutěž v házení kamenem do druhého státu.

Problém ale činilo už od počátku počasí. Po příjezdu do Nové Lhoty jsme tedy slavnostně vyrazili, aby po několika krocích naše cca desetičlenná skvadra zakotvila v tamním nóbl hotelu. Posilněni jídlem i pitím jsme vyrazili dále k hranicím, déšť a zima ale přemohly i entusiasmums hlavního organizátora Vasila, většinu venkovního programu jsme zrušili a vydali se do vsi do chaty, kde měla probíhat afterparty. Cestou jsme se mocně zahřívali domácími pálenkami a právě ty se v mém případě ukázaly být větším problémem než déšť.

Protože jsme afterparty zahájili poměrně brzy odpoledne, stihl jsem se do začátku svého vystoupení zlikvidovat takovým způsobem, že si nejsem jistý, jestli jsem koncert po třech minutách a dvaceti ztrátách trsátka nezrušil. Doufám, že jo, ale doteď se na to bojím zeptat ostatních účastníků. Mlhavě si jen vzpomínám na to, že Samčo na tom byl o poznání lépe a zpíval mimo jiné hity své kultovní kapely Pentagramček v maďarských překladech.

Z útržků z tohoto večera jednoznačně vyčnívá chvíle, kdy jsem uprostřed noci ohlásil, že jdu spát domů na koleje (vzdálené od místa párty přes sto kilometrů), což nikomu nepřišlo divné a s čistým svědomím mě nechali bloudit po vsi. Ta mi přišla kvůli tmě i slivovici nápadně podobná Prachaticím, které jsou zase poměrně blízko Netolic a já se tedy rozhodl změnit plány a nejít spát na koleje, ale do Netolic. Toto své toužebné přání jsem žvatlavě vysvětloval štamgastům v novolhotské hospodě, kteří se mě snažili přesvědčit, že do 300 kilometrů vzdálených Netolic mě uprostřed noci asi nikdo z nich nehodí. Někdo z nich ale odtušil, odkud vítr vane, vysvětlil mi kde jsem, nasměroval mě zpět na pártošku a já mohl pokračovat v sebedestrukci, která dopadla nějak takhle (byť s tím nejspíš nemám nic společného, protože po svém návratu z cest jsem snad měl alespoň tolik soudnosti, že jsem hraní přenechal jiným):



9.11. 2017 // Návrat zlomené kytary do ruk právoplatného majitele
Z opravny se mi vrátila kytara, což je dobrá zpráva, protože promotéři všech zemí se mi teď zase směle mohou ozývat se svými nabídkami na vystoupení. Má to jen dva háčky:
1) Kytara původně stála 3500,- a poslední roky už ani moc jako kytara nezněla, takže dvoutisícová investice do zalepení krku a vlastně i celého obvodu kytary (který do té doby držel pohromadě jen díky gafě) byla možná přehnaná...
2) Podařilo se mi na ní po jejím vyzvednutí nasadit struny v opačném pořadí...
(ukradeno z mého facebooku)

21.12. 2017 // Budějovický Majáles Guerilla Kampaň (Socha Vojtěcha Lanny, České Budějovice)
Nejlepší Budějovický Majáles na světě se rozhodl zpříjemnit občanům jihočeské metropole vánoční čas tím, že členové jeho týmu v centru města ozdobili stromek, napekli cukroví, navařili čaj a svařák a zařídili také vystoupení místních umělců, z nichž já jsem byl v roli headlinera. V kontextu tohoto dnešního zápissku se ale nestalo poprvé, kdy takto bohulibé plány zhatilo počasí. Kromě toho, že 21. prosince obecně nebývá úplně nejlepší teplota na venkovní vystoupení, v loňském roce se k zimě přidal i vytrvalý déšť/sněžení. To v reálu znamenalo, že zásoby svařáku došli, lidé se moc nezastavovali a organizátoři už byli notně promrzlí, takže mě znatelně tlačili k tomu, abych to zbytečně neprotahoval a skončil. A tak se také stalo.


Ten den mě ale čekalo ještě neplánované vystoupení na Biskupském gymnáziu J.N. Neumanna, kde jsem strávil pěkné čtyři roky života. Po show na tamní přespávací akci jsem došel k nepříjemnému zjištění, že mi chybí peněženka. Opustil jsem tedy ve spěchu a se slzami nostalgie budovu školy a vydal se na pátrací akci. Ta nakonec dopadla úspěšně, protože peněženku jsem nevytratil po svých toulkách městem, ale už v autobusu, kde o ni pečoval řidič s výstavním mulletem.

22.12. 2017 // Vedneměsíčníkpárty (Café Hostel, České Budějovice)
Každoroční závěr mého koncertního roku tvoří vystoupení na vánoční párty občasníku Vedneměsíčník, do jehož redakce jsem se přihlásil někdy v prváku na gymplu a od té doby pro něj rozhodně zahrál víc koncertů, než napsal článků. Soudě podle reakce zakladatele tohoto plátku je to asi nejšťastnější možné řešení: