neděle 30. října 2016

14.-16. 10. 2016 // Vánoční klub (Vánoční klub, Vánoční klub)


Vánoční klub je pseudointelektuální centrum, které jsme si před lety vysnili s Mistrem Hanušem. Protože bude ještě pár let a pár set tisíc korun trvat, než se tento projekt naplno zrealizuje, rozhodli jsme se, že uděláme alespoň jeho zkušební verzi. Než se tak Vánoční klub otevře naplno, budeme ho provozovat na jeden víkend v roce.

Počet návštěvníků sice nelámal rekordy ani zdi dřevěného srubu u rybníka Dehtář, o to vánočnější atmosféru se nám podařilo vytvořit. Jen považte: vytopená chata, všudypřítomné hořící svíčky (kromě romantiky byly důležité také při výpadcích proudu, ke kterým docházelo pravidelně při puštění více elektrospotřebičů najednou), vánoční ozdoby, vůně svařáku a vánoční alba Franka Sinatry nebo Elvise Presleyho...



Jak je vidět z přiložené fotodokumentace, nejednalo se o party hard, spíše o víkendový pobyt ve světě, kde jedinou starostí bylo neusnout. Tady se ukazuje jistá trhlina v našem podnikatelském plánu. V prostředí, které jsem popsal výše, totiž rozhodně není vysoká poptávka po velkém množství alkoholu a všeho ostatního, co menu Vánočního klubu nabízelo.

Na druhou stranu. Kdy naposledy jste se v říjnu přejedli vánočním cukrovím? Šli v jednu ráno do lesa řezat vánoční stromek? Zjistili, že vámi vybraný les je listnatý? Po nalezení lepšího lesa si domů přitáhli stromek, který je naprosto nepoužitelný pro vánoční účely? Jako skupina bezdomovců stáli kolem hořícího sudu, kterýžto jev byl způsoben svíčkami, plovoucími po hladině a věštícími vaši budoucnost? Prostřednictvím tomboly si rozdělovali vánoční dárky? Zažili na půdě vaší chaty koncert nebo stand up/autorské čtení? Nahazovali pojistky třikrát za hodinu? Popíjeli svařák při sledování Sám doma?

Zdravím festival MusicOlomouc, jehož raut se postaral o část občerstvení Vánočního klubu!

Bez vestičky, ale se světýlky a hvězdami!
Šmitcový kvartet ve složení Hitmaker Šrája a Mistr Hanuš zde odehrál vystoupení, které všichni čtyři diváci ocenili potleskem a slovním hodnocení, nešetřícím superlativy. Speciálně pro Vánoční klub také vyšla limitovaná edice nahrávek Šmitců, pořízených v srpnu u W.A. Coasta. Z našeho vánočního vystoupení sice existují záznamy, ty se ale objeví až přijde ten správný čas, zatím si musíte vystačit s krátkým sestřihem fotek z klubu. Jo, a protože jsme finančně skončili v plusu, v létě si to nejspíš zopákneme!

sobota 22. října 2016

4.10. 2016 // Pasování prváků TDDU (15 Minut Music Club, Olomouc)

Expozice:

S novým semestrem povstává Zápissník z popela. Donutil mne k tomu koncert, ke kterému jsem byl již od počátku skeptický. S hraním na akcích kateder totiž nemám zrovna nejlepší zkušenosti a jsa poučen množstvím životních proher, tušil jsem, že ani pro přiopilé, čerstvě popasované studenty divadelních a filmových věd nebude Šmitcový kvartet úplně to pravé.

Kolize, krize, peripetie:

K tomuto zlému tušení se přidala také znamení shůry s jediným možným výkladem:

1) Už týden před koncertem jsem vlastnil lehkou chřipku, kterou jsem přes den léčil zázvorovým čajem a přes noc přiživoval pobytem v hospodách. V den koncertu jsem se tak probudil ve stavu malátném a po pokusu o tradiční nadávání na budík a jeho pracovní povinnost jsem zjistil, že jako bonus jsem přes noc přišel o hlas. Skvěle!

2) Odpoledne před koncertem se ke mne dostala prosba majitele klubu, jestli bychom nemohli zahrát jen akusticky, aby se nemusel zařizovat zvukař pouze na naši předškolní besídku. Hmmm, paráda!

3) V Patnáctkách nedělají čaj. Ani kafe. Ani ohřátou vodu. Hurá!

4) S W.A. Coastem jsme hráli naposledy v srpnu (klasika), kromě toho mu při jednom z našich společných koncertů navlhl cajon, čímž se stal nefunkčním. Jeho náhradu si zatím nestihl pořídit. Jupí!

5) Při zkoušce před koncertem jsem si vyřval zbytky toho, co ve mne ještě bylo. Halelůja!

Katarze:
Vše ale dopadlo překvapivě dobře. Čaj jsem sehnal v nedalekém Druhém domově, zvukař nakonec dorazil, Coast nakonec sehnal náhradní cajon, hlasivky se nakonec zmátořily jako Sylvester Stallone potom, co je do něj vystřílený třetí zásobník a ještě k tomu jsem dělal parádu svým novým kožíškem, který jsem sehnal za deset korun v second handu.


Kolize, krize, peripetie:
Následná párty se samozřejmě protáhla do čtyř do rána, u čaje nezůstalo a na Hlasovou a pohybovou výchovu jsem druhý den kráčel neschopný rychlejšího pohybu a tradičně bez hlasu. Super!

Foto: Alžběta Lovečková