Předem je třeba zmínit, že můj první koncert v historii Vesmíru se odehrál v prosinci roku 2011 a loni jsem si tak odkroutil pátý rok v showbusinessu. Jak na vystoupeních s oblibou říkám při uvádění písně Už je to rok, "moje kariéra se od té doby výrazně neposunula..."
Když jsem psal bilanční článek před rokem, zmínil jsem možnost, že by v roce 2016 mohla vyjít deska Šmitcového kvartetu. Nestalo se tak, přestože jsme absolvovali třídenní nahrávací soustředění v Dolním Slivně, ze kterého mám mimochodem hromadu videozáznamů na případný klip s klasickým scénářem "byli jsme ve studiu, nahrávali jsme tam a byla to legranda."
Respektive, není pravda, že záznamy z této session se nedostaly na světlo světa. Demo na doma, jak jsem dílo pojmenoval, vyšlo ve třech odlišných verzích pro speciální potřeby Vánočního klubu, Osudových her a z nedostatku dárků a peněz také pro mou rodinu.
Demo na doma pro Vánoční klub |
Demo na doma pro Osudové hry |
Demo na doma pro Šrája family |
Jinak se toho letos moc nezměnilo. Odehrál jsem o jeden koncert více než loni, opět jsem se objevil na Vlčkovicích i Pelhřimovech a opět jsme způsobili poprask na Koncertu katedry muzikologie v Olomouci. Z 41 koncertů pouze šest z nich proběhlo v kompletním složení Šmitcového kvartetu, občas jsem tedy toto těleso rozšířil o jiné muzikanty.
S W.A. Coastem jsme vedli debaty o budoucnosti Šmitců a už to vypadalo, že by se z nás mohla stát regulérní kapela, naštěstí jsem tuto hrozbu rychle odvrátil. Uvidíme, zda se mi to podaří i letos.
Danke těm z vás, kteří poctili některý můj koncert svou přítomností, těm kdo v průběhu roku četli tenhle můj občasný cintálek a jinak mne/nás v mém/našem snažení podporovali. Zbytek světa snad brzy zjistí, že dělá chybu, když mou/naší tvorbu ignoruje. Být uznávaný po smrti je sice hrozně fajn, ale mám dojem, že člověk si to prostě tolik neužije. (jo, tenhle odstavec jsem si vypůjčil z loňského článku, ale vy to stejně nepoznáte, žejo.)