Hned den po návratu z cyklovýpravy se z vrcholových sportovců stali svatební hosté. Na svatební párty jsme kromě konzumace jídla i pití plánovali také menší hudební zkoušku, protože následující den jsme měli vystupovat a společně už jsme nehráli celé věky. Zvrhlo se to nakonec v klasický veřejný koncert a bylo to moc fajn. Jestli takhle fajn bude i manželství Járy a Karči, tak se rozvodové hostiny asi jen tak nedočkám.Druhý den jsme se, ne zrovna vyspalí a ne zrovna v nejlepší kondici, vydali na kole do Budějovic, kde nás čekalo vystoupení na minifestivalu studentských kapel v rámci akce Město Lidem, Lidé Městu. Pro nás, věrné BiGysty, bylo sice mírnou potupou hrát v areálu Gymnázia Česká, ale co by člověk pro hudební dějiny neudělal.
Už po příjezdu bylo jasné, že tenhle koncert nebude jen tak. Za zvukařským pultem totiž seděl chlapík, na kterém bylo na první pohled znát, že by trávil sobotní den raději doma u televize. Později se navíc ukázalo, že nemá úplně v lásce hlasitou hudbu, což byl docela problém, protože kromě našeho Šmitcového kvartetu vystoupil samý trash metálek, punk atd.Zásadně s sebou nevozím kabel na kytaru, protože ho každý zvukař má. Tohle ale nebyl každý zvukař. Začal mi tedy instalovat před kytáru mikrofony a když jsem mu řekl, že to bude asi trochu problém, protože se při koncertech docela pohybuji a nevydržím stát na jednom místě, řekl mi, že se holt budu muset krotit.
Jeho další výroky už ale byly o poznání lepší. Například: "Vy vypadáte jako hrozný dřeva, ale zní to fakt dobře," "Poslouchejte to, ty texty mají hlavu a patu," "Tohle je přesně pro tebe, je v tom samá filosofie," "Vy už končíte? Zahrajte ještě něco!" Přestože jsem se zpočátku bál, že budeme hrát přesilovku, v průběhu vystoupení se do areálu množství posluchačů vydalo a vše tedy dopadlo nad očekávání dobře.Další vystupující očividně šálkem kávy mistra zvuku nebyli. Při PPB suverénně zakázal nadšeným posluchačům pogovat a kapely ztišoval jak jen to šlo. Čekal jsem, co předvede při vystoupení posledních The Complication, ale to už jen zoufale přihlížel, jak mistři ignorují všechny jeho zákony a rozjíždí svoje klasické rock'n'rolly.
V sobotu sice hrála v Budějovicích kapela na každém rohu a několik těch rohů jsem také obešel, ale přesto jsem se večer na The Complication vydal ještě jednou do Velblouda. Hlavně abych zjistil, jestli zvládnou předvést dva své tělocviky za den. Zvládnou.PS: Omlouvám se, že video z koncertu Šmitcového kvartetu obsahuje pouze mne. Jedná se o novou píseň, kterou Hany před koncertem neslyšel a nemohl se tedy jejího představení aktivně zúčastnit (respektive mohl, ale víme, jak by to dopadlo). Je to ale právě on, kdo se na tyto tři minuty ujal kamery, takže můžete místo schopností hudebních okusit jeho schopnosti filmařské.
Žádné komentáře:
Okomentovat