Jak už bývá zvykem, žádná akce nemůže jít úplně podle plánu a ani tato nebyla výjimkou. Týden před koncertem jsme totiž zjistili, že nějaká dobrá duše z ArtUmu vymyslela na koncert vstupné ve výši 80 korun a to je částka, kterou bych za Travis McMuffin (sorry holky) ani za můj koncert nikdy dobrovolně nevydal. Vzhledem k tomu, že podobný názor na věc má dle mého většina obyvatel vesmíru, bylo se na co těšit.Přesto jsme ale s Coastem prodělali před vystoupením dvě zkoušky, abychom se alespoň občas rytmicky sešli. Ještě dvacet minut po plánovaném začátku koncertu ale nebylo úplně jasné, zda tuto naši snahu bude mít kdo ocenit:
Nakonec se příbuzným Travisu a dvěma platícím podařilo některé stoly obsadit a koncert tedy vlastně tak špatně nedopadl. I když Coast na to má možná jiný názor, protože zatímco já jsem si vesele drnkal, on neslyšel svůj cajon z odposlechu a musel rytmus neustále odezírat z mého máchání ve strunách.
Problémy se zvukem pronásledovaly i Travis McMuffin. Ty si za to ale částečně můžou sami, protože jsou sice tři, ale nástrojů mají dost pro celý orchestr. Často tedy docházelo k tomu, že zvukař zapomněl pustit do lidí housle, mikrofon a nebo se naopak z reproduktorů linulo ukázkové vazbení o miliardě decibelů.
Pokud byste měli zájem o nějaké video z našeho vystoupení v ArtUmu, máte smůlu. Nahrávka má totiž tak šílený zvuk, že se to stydím dát i na tento blog. Jako náhradu ale mám záznam Reklam ze zkoušky ve Smetanových sadech, kam jsme se uhnízdili poté, co jsme byli vyhozeni z naší zkušební místnosti na katedře muzikologie.
Žádné komentáře:
Okomentovat