Já už ani nevím, jaké koncerty to byly

Už je to nějaký ten pátek, co se na této stránce objevil poslední příspěvek. Důvodem není má koncertní neaktivita, ale má lenost. Napravuji to stručným pojednáním o tom, co se mi za posledních pár týdnů událo:

02.10. 2015 // oSUDové hry (Strahov, Praha)

Na začátku října proběhlo druhé vystoupení tříčlenné sestavy Šmitcového kvartetu v dějinách lidstva. Došlo k němu v rámci oSUDových her, což je skopičina, za kterou stojí Mistr Hanuš a další pacienti ze strahovských kolejí. Jejich princip je takový, že skupina lidí chodí po Praze, hraje ponižující hry a vítězný tým dostává sud piva, o který se ochotně dělí s ostatními. Celý kvartet se her aktivně zúčastnil, ale já osobně jsem na spolusoutěžící asi nejlepší první dojem neudělal.


Na Strahov jsem totiž dorazil až hodinu po plánovaném začátku a protože organizátoři chtěli na mistra počkat, začala celá soutěž s nepěkným zpožděním. Kdyby náš tým alespoň vyhrál...ale vzhledem k tomu, že byl sestaven až při druhé ze čtyř her, nějak to nevyšlo.

O to více se ale vydařila následná afterparty. První pípa se sice ukázala jako ne úplně funkční, takže na pivo se muselo chvíli čekat, mezitím ale přičinliví Strahovánci sehnali polystyrenové desky na sezení a dřevo na oheň. Táborák uprostřed Prahy je fakt fajn věc. Minimálně do té doby, než na vás přiběhne barman přilehlé hospody s tím, že si přikládáte jeho letní zahrádkou.

Řada nakonec přišla i na naše vystoupení. Polystyrenové pódium se místy odlupovalo a propadalo, ale posluchačům to nevadilo. Naopak, takovouhle atmosféru jsem asi ještě nezažil. Na Strahově holt naše fóry ještě neslyšeli tisíckrát jako všude jinde, takže všichni poslouchali, psali si poznámky a po vystoupení jsem ve futrálu našel i papírové penízky. No prostě, podali jsme si Strahov jak Bratři Nedvědi revival.

Nakonec i nenápadný Coast se stal hvězdou večera a rozjel po koncertě kurzy ve hře na cajón. No a potom jsme se všichni opili...

Intermezzo
Před dalším koncertem jsem dělal rozhovor s redaktorkou Deníku. Rozhovor nakonec nikde nevyšel, protože jsem byl málo vtipný. To jen tak pro zasmání.

21.10. 2015 // Stand up Dana Vertíga (Hoblina, Olomouc)

Koncerty, o kterých člověk dopředu neví, jsou prostě nejlepší. Bájný písničkář Dan Vertígo mne přizval na své olomoucké vystoupení, protože na událost se nahlásili asi jen čtyři lidi a on v tom nechtěl být sám, takže nakonec jsem po jeho vystoupení předvedl průřez svými největšími hity.


Vzhledem k tomu, že jsem od Strahova nesáhl na kytaru, žádná hitparáda to nebyla, ale Dan mne v tom nenechal a doprovázel mou produkci nesouvisejícími jazzovými improvizacemi. Jo a byl to můj první koncert před porotou. Hned na začátku jsem si vysloužil body tím, že jsem jel unplugged a bylo mi tak, na rozdíl od Dana, rozumět. Ten si ale potom pověst napravil zběsilou harmonikovou afterparty, takže vše oukej.

22.10. 2015 // Literární večer (Literka, Budějce)

Kluci o tom z poloviny nevěděli a z poloviny neměli čas, tak jsem si hodil sólo koncert na Literárním večeru. Přestože jsem den předtím zjistil, že mám jisté limity co se znalosti mé tvorby týče, nic moc jsem s tím nedělal a bylo to znát.

Na Literárním večeru jsem hrál roli hudební vložky, která v jednotlivých vstupech střídala vystoupení jihočeských poetů. Bohužel jsem si tyto vstupy špatně spočítal a na připravované hity v čele s Malým satanistou se tak nedostalo. Smůla, no.

Intermezzo
Splnil se mi můj narcistický sen o tom, že budu hrát na kytaru, na které bude můj portrét. Heč!

04.11. 2015 // Dan Vertígo Geburtstag (Desert, Brno)

Šmitcový kvartet v nejsilnějším složení byl strahovským úspěchem natolik nadšen, že si společné vystoupení hned další měsíc zopakoval. Místem činu bylo tentokrát Brno a jeho klub Desert, kde Dan Vertígo slavil svůj vstup do klubu seniorů, sedmadvacáté narozeniny.

Zatímco Mistr Hanuš v klubu stepoval ještě hodinu před začátkem, já a doktor Coast jsme si profesionálně nechali ujet autobus z Olomouce a když jsme se doteleportovali do klubu, bylo nám sděleno, že za pět minut začínáme hrát.

Nebyl tedy čas provést lazení kytary (ladičku jsem stejně zapomněl v Olomouci), což citelně ovlivnilo celou naši show. Zpočátku sice nebylo rozlazení tak znatelné, v polovině koncertu jsem měl ale chuť říct zvukaři, aby mi vyhodil z odposlechu kytaru, protože už se to nedalo poslouchat.

Ladička, kterou jsem odcizil další kapele stav jen zhoršila a když jsme dohráli, tvářili se kluci jako kdyby už odehráli i lepší koncerty. Přesto to nakonec propadák nebyl, několika lidem se vystoupení Šmitcového kvartetu líbilo a pivo bylo zadarmo (respektive, mysleli jsme si, že pivo bylo zadarmo a to až do té chvíle, než nám Dan další den napsal, jestli jsme platili účet, protože tam zbylo pár nezaplacených položek).

Po koncertu pana Vertíga a kapely Kushumband nastala chaotická akustická afterparty, jejíž součástí jsme se stali i my a znělo to lépe, než celý koncert. Škoda, že už si to asi nikdo nepamatuje...

Po několika předchozích pokusech se nám ale právě na tomto vystoupení podařilo nahrát ucházející verzi nové písně Outsider: