Bída, zmar a bezútěšnost

Už nějakou chvíli se tu zase neobjevil nový zápissníček. Důvodem je skutečnost, že psaní o našich posledních koncertech mi znovu připomíná to utrpení, které jsme si prožili.

09.11. 2016 // Vítání prváků katedry výtvarky (Konvikt, Olomouc)

Po poměrně úspěšném vystoupení na pasování prváků TDDU v Patnáctkách jsem bez rozmýšlení kývl na nabídku hraní na pasování prváků katedry výtvarné výchovy na Konviktu, kde sídlí i má katedra muzikologie. Po příchodu na místo jsme s W.A. Coastem zjistili, že naše vypointované a propracované vystoupení se musí rozdělit na dvě poloviny a místní aparatura že je hodně veselého charakteru.

Po odehrání první poloviny našeho vystoupení se mi už na pódium vracet nechtělo. Většina ze zúčastněných totiž naší existenci vůbec nezaregistrovala, nebo se tak alespoň úspěšně tvářila. Tancechtivou část publika začal brzy iritovat můj přístup k rytmu a poslechuchtivá část naopak brzy zjistila, že mi není vůbec rozumět. To měl na svědomí hlavně mikrofon, který mi neustále utíkal od pusy pryč.

Druhou část vystoupení jsem zahájil prasklou strunou a protože náhradní s sebou zásadně nenosím a i kdybych nosil, neumím je vyměnit v rozumném časovém horizontu, odehráli jsme nejhorší Rybářskou v historii Vesmíru. Možná ještě štěstí, že to nikdo neslyšel...

10.11. 2016 // Oslavy FITu (Café Prostoru, Praha)

Chuť jsme si jeli spravit druhý den na oslavu 111. výroční Fakulty informačních technologií při ČVUT v Praze. Koncert nám zařídil Mistr Hanuš, takže Šmitcový kvartet se opět setkal v plné sestavě. Nejednalo se ale o zrovna dvakrát vřelé setkání. Café Prostoru, ve kterém se oslava konala, je sice totiž prostor jako kráva, Mistr Hanuš ale při domlouvání hrdě odmítl zvučení s tím, že my to odehrajeme akusticky. Super.

Našli jsme místo s nejnižší hladinou hluku a pokusili se o koncert. Největší hit s námi odzpívala většina posluchačů, po třetí písni už jsem ale nedokázal pokračovat ve vystoupení, při kterém neslyším ani cajon, ani akordeon ani sám sebe. Rozhodl jsem se tedy, že koncert dokončíme venku před budovou, ti nejodvážnější fanoušci už si připravovali kombinézy, když nám to organizátoři zatrhli. Zahráli jsme tedy ještě pár neslyšitelných hitů, rychle jsme se rozešli a dělali, že se to nikdy nestalo. (To samé nejspíš dělají i všichni ostatní, protože slíbený honorář je zatím v nedohlednu)

Hahahaha. Ha.

Já jsem byl přesunut na Strahov, kde jsem v jedné z místních hospod svou část koncertu slavnostně dohrál a poté si vydělával na alkohol hraním Komety dokud mi nepraskla další struna. 

05.11. 2016 // Osudové hry (Strahov, Praha)

Když už jsme u toho, právě na Strahově se týden předtím odehrály další Osudové hry. Na těch sice můj tým skončil jako předposlední, Šmitce ale zazářili. O to víc, že před nimi vystoupil osobně mistr Dan Vertígo. Speciálně pro tuto příležitost jsme vydali druhou verzi našeho Dema na doma, které se úspěšně (cca) rozprodalo a to i přesto, že Coast CDčko vypálil jako data a ne jako audio. I to je ale důkaz, že ne na všechny koncerty se musí vzpomínat z pocitem studu.