Vystoupení tedy proběhlo v blízkosti stánku časopisu Helena v krabici, která si od toho slibovala vyšší návštěvnost, ale výsledný efekt byl zcela opačný. Nikdy se mi do té doby nestalo, že by rodiče při Malém satanistovi zakrývali dětem uši jako kdybych recitoval Markýze de Sade nebo texty Vanessy. Návštěvnost našeho vystoupení ale byla cca 500 lidí (i když návštěva většiny z nich se omezila na pár sekund, nutných k tomu, aby nás obešli).Velice správně jsem zde použil množného čísla. Jednalo se totiž o slavnostní premiéru dua Šrája a Coast, pojmenovaného provizorně Šmitcový kvartet. Byly znát jisté drobné rytmické i melodické odchylky, ale našim nejvěrnějším fanouškům: Arpimu, Líbě a jejich třetímu homeless kámošovi, jehož jméno jsem slavnostně zapomněl, to očividně moc nevadilo.
Právě od Arpiho bandy k nám doputovalo jediné finanční ohodnocení našeho performance: cca 20 korun. K tomu mi ještě navrch přidali krásný stříbrný náramek, který mne ale škrtí a zároveň tak trochu pochybuji o jeho původu. Jo a v průběhu vystoupení mi zmizeli červené sluneční brýle v hodnotě 40,-
Po dlouhé době jsem měl možnost hrát na velkém prostoru a bylo to znát. Naordinoval jsem si solidní dávku tělocviku, proplétal se mezi lidmi, auty a stánky a určitě zhubl více než uživatelé hubnoucích pásků z teleshopingu.
Následující hodiny jsme strávili na Muše, Poletíme a Xavim, aby nás z areálu Korunní pevnůstky kolem jedenácté hodiny vyhnali kouzelnou formulí: můžete tu zůstat, ale musíte nám to tu pomoci uklidit. Před areálem stál stánek s párky v rohlíku, který vedl muž, který se nám po naléhání představil jako Petr z Dagestánzu (takový stát opravdu existuje). Na druhý pokus potom jako Valerij z Bulharska, což k jeho vizáži, silnému ruskému přízvuku a nezkrotné obhajobě socialismu dávalo smysl.
U stánku jsme nakonec strávili hodinu a půl a věnovali párkaři (a jeho zaměstnankyni, kterou Valerij s gustem neustále šikanoval) půlnoční koncert, prohlédli si fotky a videa z jeho domoviny a nakonec skončili ve Vertigu, konečné stanici. Co si budeme povídat, byl to hodně vtipný den...
Žádné komentáře:
Okomentovat