Proto jsem byl překvapen tím, že mne organizátoři vybrali mezi zástupce toho nejlepšího, co mají Zašití písničkáři na skladě do programu pražského festivalu Vyšehraní. To je mimochodem dost divný festival. Podobně jako Koubkovy Chotěmice je totiž rozlezlý do celého měsíce a Zašitým písničkářům zde byl věnován celý hrací den.Shodou náhod ale v tento den vrcholil v Praze také festival United Islands a možná právě proto (i když, nakolik se asi kříží cílové skupiny United a folk/country Vyšehraní?) mne po nalezení letní scény v areálu Vyšehradu přivítala organizátorka Stáňa slovy: Máme problém, nemáme lidi.
Na lavičkách pod pódiem sice pár lidí posedávalo, většina z nich ale vrzy naskákala na pódium, jednalo se totiž o speciálního hosta, kapelu Scarabeus. Nejsem si jistý, jestli slovo naskákali bylo to nejvhodnější, kapela totiž hraje od roku 1969 v cca té samé sestavě.
Hned po jejich vystoupení vlétl na pódium ledenický hitmaker Šrája a předvedl show, která z areálu vyhnala poslední odvážlivce. Vše začalo už zvučením, kdy pan mistr opakoval pět minut ten samý riff v domnění, že zvukař stále něco dolaďuje a ten měl přitom nejspíše nazvučeno už dávno před příchodem génia na stage.
Osazenstvo očividně šokovala míra rozladěnosti kytary, postupně se posunovalo blíže k východu z areálu a hromadně utekla po narážce na Bratry Nedvědy. Kvůli těmto okolnostem byl tedy výrazně pokrácen plánovaný playlist a výkon by za stoprocentní označil málokdo.
Nastavenou laťku se podařilo rozštípat na kousky následujícímu Davidu Alfikovi Deweterovi, taktéž organizátorovi Zašitých. Ten byl už od pohledu značně přejetý a tak dlouho vyprávěl a ladil jednu ze dvou kytar, až se mu hrací čas zkrátil na tři písně s tím, že při jedné z nich pod ním slavnostně praskla židle.
Bohužel nevím, jak vlastně tato apokalypsa skončila, zbaběle jsem totiž uprchl a vydal se do spárů United Islands, kde se mi po xté potvrdilo, že Wild Tides je jedna z nejzábavnějších tuzemských kapel.
Žádné komentáře:
Okomentovat